Vážení přátelé,

myslím si, že aby Senát dostal větší zvuk ve veřejnosti, je potřeba tzv. zpětné vazby. My senátoři totiž oproti poslancům máme jednu velikou výhodu. Máme přímo určené voliče. Máme svůj obvod, který zhruba čítá 100 tisíc voličů. Poslanci jsou voleni poměrným systémem po celém území kraje, čili každý má kus Budějovic, kus Strakonic, kus Písku atd., kdežto senátor má daný obvod a je tedy kontinuálně spjat se svými lidmi.

Je skutečně potřeba využívat všech možných veřejných akcí, setkání seniorů, sportovců, hasičů, dětí ve školách atd., kde se nechá o práci Senátu, o jeho významu, o jeho poslání hovořit a druhá věc, senátor také musí trochu přinést pro ten obvod. Lidé se na nás obrací s různými požadavky, starostové, podnikatelé, ale i soukromé osoby. Ono to vyžaduje mnoho času. Soboty, neděle, vím to ze svého režimu, který je velice napjatý, ale musí se člověk obětovat chce-li být senátorem naplno.

Tady si myslím je to, co nám chybí. Vím z některých obvodů, že slýchávám „já ani pořádně nevím, kdo náš senátor je, u nás se vůbec neukázal celých šest let atd.“. To jsou vady na kráse. Tady myslím, že můžeme pro to mnohé udělat a význam Senátu i právě touto zpětnou vazbou zvýraznit a zvýšit. To, že sdělovací prostředky o nás píší a mluví tak, jak píší, to je asi realita morálky země, vše špinit, vše znehodnocovat, vše poškozovat. Naše sdělovací prostředky jsou moc dlužny ideálům Karla Čapka a Ferdinanda Peroutky, ale to je jejich problém, nikoliv náš.

Upravený projev přednesný na 18.schůzi Senátu dne 9.12.2004